Česká filharmonie má za sebou více než stoletou historii, první koncert odehrála 4. ledna roku 1896 pod taktovkou samotného Antonína Dvořáka. Záhy po svém založení se filharmonie stala nejvýznamnějším českým symfonickým orchestrem a již před 1. světovou válkou si na evropských scénách vybudovala značné renomé. Hudbu českých skladatelů propaguje Česká filharmonie po celou dobu své historie, až do současnosti. Do historie orchestru se během více než sto dvaceti let jeho existence zapsala celá řada českých i zahraničních osobností, jako například dirigenti Gustav Mahler, Václav Talich, nebo Jiří Bělohlávek. Ten v roce 2016 pro deník *The Times* vysvětlil výjimečnost zvuku orchestru: *„Devadesát devět procent našich hudebníků jsou Češi a u nás i studovali. Z toho tedy pramení náš osobitý zvuk a my se snažíme si jej uchovat.“*

Jan Mráček patří mezi nejvýraznější osobnosti mladé generace českých houslistů. Na housle začal hrát v pěti letech, studoval na Hudební škole hl. m. Prahy a na Pražské konzervatoři. Již ve třinácti letech se objevil na pódiu Rudolfina s Josefem Sukem v cyklu „Josef Suk uvádí mladé talenty“. Slavil úspěchy v mnoha soutěžích včetně druhé ceny v houslové soutěži Pražského jara roku 2010, kdy se jako devatenáctiletý stal vůbec nejmladším držitelem ocenění v historii tohoto interpretačního klání. Pravidelně spolupracuje s Václavem Hudečkem a od roku 2012 působí jako jeho asistent na Akademii Václava Hudečka. V roce 2011 se stal dosud nejmladším sólistou Symfonického orchestru Českého rozhlasu. V současné době studuje ve Vídni u koncertního mistra Vídeňských symfoniků prof. Jana Pospíchala a koncertuje na významných pódiích v Evropě a ve Spojených státech amerických.

Podle časopisu *Opera News* je Ljubov Petrova *„sopranistkou s úchvatnou, proměnlivou krásou, zářivými vysokými tóny a magnetickým jevištním projevem“*.V poslední době se vrátila na Floridu jako hraběnka Almaviva ve *Figarově svatbě* a poprvé se představila jako Taťána v Evženu Oněginovi, její první vystoupení v roli Freie ve *Zlatu Rýna* s Londýnskou filharmonií i Symfonickým orchestrem Odense, Sofie v *Rosenkavalierovi* ve Velkém divadle v Moskvě, Sofie v *Prokofjevově Semjonu Kotkovi* s Vladimirem Jurowským, který dirigoval Nizozemskou rozhlasovou filharmonii v amsterdamském Concertgebouw, a návrat do Metropolitní opery New York v roli Zuzanky ve *Figarově svatbě*. Připojila se také k *Bard Music Festivalu* pro Marfušu v *Carské nevěstě* a na koncertních pódiích poprvé provedla Beethovenovu Symfonii č. 9 s Philharmonia Orchestra pod vedením Jakuba Hrusy a Brittenovo Válečné requiem s Royal Philharmonic Orchestra pod vedením Vasilije Petrenka v londýnské Royal Festival Hall, respektive Royal Albert Hall. Zpívala také Mozartovo Exsultate Jubilate se Symfonickým orchestrem San Antonio, Šostakovičovu Z židovské lidové poezie v Music@Menlo a vrátila se na La Jolla Music Festival, kde provedla Villa-Lobosovy Bachianas Brasileiras a výběr ze Schubert Lieder.

Zpěvačka Lucie Hilscherová je laureátkou pěveckých soutěží Cantilena Bayreuth, Musica Sacra Competiton v Římě a Mezinárodní pěvecká soutěž Antonína Dvořáka v Karlových Varech. Pravidelně hostuje v Národním divadle v Praze, Státní opeře Praha, Divadle J. K. Tyla v Plzni, Národním divadle moravskoslezském v Ostravě a Státním divadle v Košicích (Matka Marie v Dialozích Karmelitek, Emilie v Otellovi, Marcellina ve Figarově svatbě, Třetí dáma v Kouzelné flétně, Berta v Lazebníku sevillském, Háta v Prodané nevěstě, Paní Reichová ve Veselých paničkách windsorských ad.). Spolupracuje s Ensemblem Opera Diversa a Komorní operou Praha. Patří mezi vyhledávané koncertní pěvkyně. Její široký oratorní repertoár zahrnuje altové party např. v Bachově Mši h-moll a Vánočním oratoriu, Händelově Mesiáši, Haydnově Stabat Mater, Beethovenově 9. symfonii a Misse solemnis, Rossiniho Stabat Mater nebo Dvořákově Stabat Mater a Requiem. Pod taktovkou Libora Peška, Jiřího Bělohlávka, Helmutha Rillinga, Davida Porcelijna, Tilla Alyho, Kaspara Zehndera, Andrease Sebastiana Weisera, Leoše Svárovského, Petra Vronského nebo Petra Fialy spolupracovala s BBC Symphony Orchestra, Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra, Radio-Sinfonieorchester Stuttgart des SWR, Bach-Collegiem Stuttgart, Poznaňskou filharmonií, Pražskou komorní filharmonií, Filharmonií Hradec Králové, Filharmonií Brno nebo Janáčkovou filharmonií Ostrava. Účinkovala např. na festivalech Musikfest Stuttgart, Beethovenfest Bonn, Pražské jaro, Velikonoční festival duchovní hudby Brno a Smetanova Litomyšl.

Aleš Briscein je slovenský zpěvák, který se věnuje především klasické hudbě a opeře.

Americký basista David Leigh, absolvent Lindemannova programu pro mladé umělce v Metropolitní opeře, je podle časopisu *Opera News „basistou s neobvyklou hbitostí, hloubkou a temnotou“* a je mezinárodně známý svým niterným a inteligentním zpěvem. V sezóně 2024-2025 se Mr. Leigh debutovat v Opéra national de Paris jako Virgilio ve světové premiéře inscenace Pascala Dusapina Il Viaggio, Dante pod taktovkou Kenta Nagana, Rocco ve Fideliovi s Washington National Opera a na koncertě dvakrát vystoupí s Českou filharmonií, v obou případech se Semjonem Byčkovem, nejprve v Janáčkově Glagolské mši na turné v Karlových Varech a v Carnegie Hall, a poté jako Pater Profundus v Mahlerově Symfonii č. 2. 8 v rámci festivalu *Pražské jaro*, který později vyjde i na nahrávce. Jinde se připojí k Rochesterské filharmonii při provedení Mozartova Requiem, k Nashvillskému symfonickému orchestru při provedení Beethovenovy 9. symfonie a uvede sólový koncert s Minnesotskou operou.

Daniela Valtová je pianistka a zpěvačka v jedné osobě, která nedávno pokřtila debutové album *Meeting Point*. Doprovází ji přátelé – hudebníci zvučných jmen – např. kytarista Josef Štěpánek nebo kontrabasista Jaromír Honzák.

Pražský filharmonický sbor, který v září roku 2024 vstoupí do své 90. sezóny, je nejstarším českým profesionálním pěveckým sborem. Aktuálně je oceňován hlavně za interpretaci oratorního a kantátového repertoáru. Od roku 2007 stojí v čele sboru šéfsbormistr a umělecký vedoucí Lukáš Vasilek. Sbormistrovské duo doplňuje Lukáš Kozubík. Cenné zkušenosti sbírá Pražský filharmonický sbor ze spojení se špičkovými dirigenty, kterými v nedávné době byli Semjon Byčkov, Jakub Hrůša, sir Simon Rattle, Daniel Harding, Zubin Mehta nebo Christoph Eschenbach. Také se pravidelně účastní hudebních festivalů jako *Smetanova Litomyšl*, *Pražské jaro, Dvořákova Praha* nebo *Prague Sounds*. Za hranicemi působí v posledních letech coby rezidenční sbor operního festivalu *Bregenzer Festspiele*.

Lukáš Vasilek vystudoval dirigování na Akademii múzických umění v Praze a Hudební vědu na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Od roku 1998 působil jako sbormistr Foersterova komorního pěveckého sdružení, s nímž získal řadu ocenění na prestižních mezinárodních soutěžích. V letech 2005–07 byl druhým sbormistrem operního sboru pražského Národního divadla, kde nastudoval několik operních titulů (Hubička, Don Pasquale, La clemenza di Tito aj.). Od roku 2007 je hlavním sbormistrem Pražského filharmonického sboru. Jeho vysoce oceňovaná práce s tímto tělesem zahrnuje nastudování a dirigování širokého repertoáru různých slohových období, stejně jako realizaci řady nahrávek. Vasilek rovněž působí jako orchestrální dirigent a je zakladatelem komorního sboru Martinů Voices, se kterým se věnuje převážně interpretaci hudby 20. a 21. století.

Ruský dirigent Semjon Byčkov již ve dvaceti letech vyhrál Dirigentskou soutěž Sergeje Rachmaninova. O dva roky později, kdy mu byla odepřena cena spočívající v dirigování Leningradské filharmonie, opustil Sovětský svaz, kde se mu od pěti let dostalo mimořádně privilegovaného vzdělání v hudbě. Než se v roce 1989 Byčkov vrátil do Petrohradu jako hlavní hostující dirigent Petrohradské filharmonie, získal věhlas jako hudební ředitel Grand Rapids Michigan Symphony Orchestra a Filharmonie Buffalo ve Spojených státech. Jeho mezinárodní kariéra začala ve Francii, kde debutoval u Opery de Lyon a na Festivalu v Aix-en-Provence, a kulminovala poté, co se jako dirigent osvědčil při záskocích u Newyorské a Berlínské filharmonie a Royal Concertgebouw Orchestra. V roce 1989 byl jmenován hudebním ředitelem Orchestre de Paris; v roce 1997 šéfdirigentem WDR Sinfonieorchester Köln; a následujícího roku šéfdirigentem Dresden Semperoper.