Kapela WWW vznikla v Praze na počátku devadesátých let. Nikdo tehdy netušil, že název kapely později dostane zcela nový význam. Původně bylo jméno WWW zkratkou anglického *„We Want Word“*. WWW kolem sebe v té době soustředili první české nadšence hip-hopové kultury, byli jednou z prvních rapových kapel u nás. Spoluvytvářeli též základy místního graffiti, breakdancové a turntablistické scény. V pozdějších letech WWW začala pracovat s živými nástroji, kapela působila jako post hip-hopový big band a pozvolna se odklonila od klasické rapové produkce. V roce 1998 kulminoval ohlas kapely častými koncerty, její skladby vycházely na nezávislých kompilacích. Díky spolupráci s většími nahrávacími společnostmi kapela též „okusila, jak chutná“ tuzemský mainstream. Ovšem nakonec její členové zvolili nezávislou uměleckou dráhu, což posléze společně s vnitřními tlaky způsobilo rozpad WWW, a to těsně před nabízeným, nicméně členy kapely odmítnutým vydáním první desky u Polygram Records. WWW se vrátili na scénu s debutovým albem *Neurobeat* až v roce 2006 díky nově vzniklému nezávislému labelu BiggBoss a zásluhou Ondřeje Anděry a Lubomíra Typlta, kteří dlouho toužili úvodní kapitolu tvorby WWW završit hmatatelným výsledkem. Obal desky tvoří variace na Typltovy figurální obrazy ze série *Pinocchio*. WWW volí cestu prezentace prostřednictvím stylizované symboličnosti a definice hip-hopu jakožto prostoru pro autenticitu, která je pro kapelu důležitější než forma. Texty *Neurobeatu* jsou z větší části autorskou prací Lubomíra Typlta, spolupracoval na nich i Ondřej Anděra. Typltovy texty jsou občas matoucí a těžko uchopitelné, provokují tak posluchače, aby se zamyslel a namáhal svou představovivost. Jejich naléhavost umocňují metafory, eufonie a vůbec široká škála básnických prostředků. Texty Ondřeje Anděry jsou spíše abstrahujícími impresemi, zdůrazňujícícmi rytmickou podstatu slov, jejich mnohovýznamovost a zvukovou barvitost. Anděrův rap balancuje na hranici rytmické hravosti a stimulujícího, zuřivého a útočného vzývání. Vše je zmnoženo a dobroušeno kovovým hlasem zpěvačky Milesy. Koncertně WWW pracují ještě se scratchem a mixy DJ Brainy Thuga, často improvizují pomocí loopovacích zařízení a experimentují se synchronizací s lasery a videoprojekcemi. WWW slučují postupy hiphopu, industrialu a elektroniky. V Čechách jsou občas přirovnáváni ke kapelám jako Beastie Boys, Massive Attack, NIN nebo Young Gods. WWW byli několikrát headlinery velkých hudebních festivalů v Čechách a na Slovensku a byli nominováni na několik hudebních ocenění, například na cenu Anděl. K roku 2024 mají na kontě celkem pět alb – *Neurobeat* (2006), *Tanec sekyr* (2009), *Atomová včela* (2013), *Neutopíš se dvakrát v téže řece* (2018) a nejnovější *Zasej obojky a sklidíš psy* (2024).

Poletíme? je česká folk punková kapela z Brna, kterou založil v roce 2007 výtvarník a písničkář Rudolf Brančovský. Hudba je založená hlavně na zvuku banja, které bylo pro písničky Rudolfa Brančovského novinkou. Netají inspiraci kapelou Buty, Trabandem či Ivanem Mládkem. Svůj styl označovali slovy „original banjo punk future jazz band” a „turbošanson” (tak se jmenuje i jedno z alb kapely) – propojení rocku, swingu, punku, folku, chansonu a country. Kapela klade důraz na vtipné, poetické a současně přímočaré texty. Odlehčenou formou vypráví o složitých nebo smutných věcech, avšak vesele a ve svižném rytmu. Už jen díky netradičnímu nástrojovému obsazení, se kterým kapela dobře zvládá punk, stejně jako jazz. Kapelníkem, hráčem na banjo, zpěvákem, textařem a zásadní osobností kapely je výtvarník Rudolf Brančovský s výrazným hlasem „poškozeným“ kouřením a pitím. Rudolfa (banjo, kytara, zpěv) doprovází pětice muzikantů ve složení Jáchym Hájek (trubka), Pavel Křižovenský (saxofon, příčná flétna), Vojta Konečný (housle), Ondřej Hájek (piano), Vít Kraváček (basová kytara) Michal Jež (bicí). Kapela pravidelně vystupuje na českých festivalech jako *United Islands*, *Colours of Ostrava*, *Jam Rock*, *Rock for People*, *Trutnov* a dalších. Na kontě mají k roku 2024 šest alb – *Jednoduché písničky o složitém životě* (2008), *Skupina dobře vypadajících mužů* (2010), *Kroskántry* (2012), *Turbošansón* (2014), *Chce to h!t* (2018) a po šesti letech nově vydané album *Hvězdy těžký to maj* (2024). Na jaře roku 2025 s novým albem vyjedou na turné s názvem *Hvězdy těžké tour maj* po České republice. *„Připoutejte se k nám a proleťte se večerem, který si zaručeně zapamatujete a bezpečně i přistanete!“* zve Rudolf Brančovský fanoušky Poletíme?, *„Tohle tour totiž není jen sérií koncertů, je to oslava života se všemi jeho vzestupy a pády. Těšíme se, že u toho budete s námi.“*

Poetický název Modré hory skrývá dvě výrazné osobnosti slovenského hip hopu Lyrika a Beneho. Místo excentrického rapového projevu Modré hory však zaujmou svou civilností a autentičností. Jejich popis normálních podob života Slovenska nabízí „krásu v obyčejnosti“.

The Atavists je čtyřčlenný hudební projekt balancující na pomezí blues, stoner-rocku a vlivů surfových kapel z šedesátých let. Vznikli na konci roku 2014. Charakteristický zvuk skupiny tvoří špinavé kytary, retro varhany a osobitý vokální projev frontmana Adama Krofiana. V roce 2015 se skupině podařilo zvítězit v národním kole nadnárodní soutěže GBOB a na začátku roku 2016 vydala debutové album *Bad Times* a v roce 2018 uspěla s albem *LO-FI LIFE* (vydavatelství Big Boss) ve dvou kategoriích hudebních cen Anděl.

Bára Zmeková je písničkářka a klavíristka pohybující se na pomezí folku, klasiky, jazzu a elektroniky. Zahrála již na několika českých festivalech (*Colours of Ostrava*, *Mišmaš party*, *BiGy fest*, *Klubová noc United Islands*, festival *Banát* v Rumunsku aj.) a koncertovala po celé České republice i v zahraničí (Melbourne, London, Bale, Pazin, Ljubljana aj.). Své debutové album *Ještě kousek* vydala za podpory studia Jámor a časopisu *Fullmoon* v roce 2013. Od té doby se jako autorka podílela na několika coverových kompilacích (*Hommage Bulisovi* 2015, Kittchen: *Akt*2017) a spolupracovala s různými divadelními a hudebními projekty. Svou pozici na české alternativní hudební scéně potvrdila vydáním svého druhého alba *Lunaves* (2019, Tranzistor label), které si získalo nejen místo na prvních příčkách výročních hitparád Radia 1 nebo Proglasu a zařadilo se mezi hudební počiny roku v magazínech *Headliner* či *MusicServer*, ale také Báře přineslo dvě nominace na cenu Hudební akademie populární hudby Anděl, a to ve dvou hlavních kategoriích – Sólová interpretka a Objev roku.

Kvietah je česká indie písničkářka. Magdalena Fendrychová alias Kvietah je pražská skladatelka a textařka. Zpívá o věcech všedních pomocí nevšedních obrazů. Její písně jsou žánrově někde mezi indie rockem a popem.

Ty Syčáci je alternativní brněnská hudební skupina kolem Petra Váši. Jeho spoluhráči jsou baskytarista Tomáš Fröhlich a kytarista Petr Zavadil a řada hostů na nahrávkách. Při koncertech s bicími trojici hudebníků doplňuje Aleš Pilgr.

Hudební začátky Vladimíra Václavka jsou spojeny s Ivou Bittovou a Pavlem Fajtem. Zakládal skupiny Dunaj, Rale, VRM, Theatre Royal a byl u zrodu skupin Čikori, E, Josef Boys, Klar a Edel. Hrál na prestižních festivalech v Evropě i zámoří, například Mimi festival Marseille (F), Ring Ring Beograd (YUG), Victoriaville (CAN), Mediawave Györ (HUN), Tanec Praha (CZ), festival v Avignonu (F). Spolupracoval s Ferdinandem Richardem na CD Arminius, s Tomem Corou na CD Bílé Inferno, hraje ve skupině Josef Boys s Marcusem Therofalem a v duu s Milošem Dvořáčkem. Hudebně se podílí, tančí a hraje v japonsko-francouzsko-českém souboru Kublaï Khan Investigation. Natáčí svá sólová CD, která také hraje na koncertech. Koncertuje po celé Evropě, v USA, Kanadě, Africe, Číně, Hong Kongu, na Madagaskaru, Mauritiusu, Reunionu, Brazilii a na Islandu.

The Bladderstones je české blues crossoverové trio. Kapela pravidelně spolupracuje s interprety jako Will Wilde, Elles Bailey, Troy Redfern nebo Sean Webster. V roce 2023 kapela vydala album *Toilet Fame*.

Dorota Barová je česká violoncellistka a zpěvačka. Je známá především z dua Tara Fuki, hraje také v kapelách Vertigo quintet, Baterky či v duech DoMa Ensemble s Marcelem Bártou a Kuzmich Orchestra s Josefem Ostřanským (zde hraje na basovou kytaru), a hostuje v dalších hudebních projektech. Absolvovala hru na violoncello na Ostravské konzervatoři (1989–1995). Působila ve skupinách Lippany, Chorchestr (2000–2002), Asyl Akt (2002–2006). V letech 2004–2007 působila jako hudební dramaturg brněnské kavárny Podobrazy. Koncertovala také s Anetou Langerovou v jejím smyčcovém triu. Spolupracuje také s divadlem Neslyším, komponovala pro Francouzské divadlo. Složila hudbu k představení *Dům hluchého*, za což byla oceněna Thálií. V roce 2006 složila a nahrála také hudbu k filmu *Marta* režisérky Marty Novákové.

Psychedelic rock representatives Mother's Cake – live or on record – convey a raw and pure energy that affects people on a primal and collective level. Led by enigmatic vocalist and guitarist, Yves Krismer, combined with the dense rhythm section of Benedikt Trenkwalder and Jan Haußels, they create a modern and progressive rock sound.

Syntax Error je elektronické experimentální uskupení, které spojuje ambient, industrial, noise nebo glitch rock.

Karel Vepřek je český písničkář, který hrával ve skupině Pozdravpámbu Svatopluka Karáska. Nyní hraje své vlastní písně a zhudebněné básně.

Původním cílem bylo natočení hudby k televizní minisérie, ale nakonec vznikla svébytná kapela se zajímavým rukopisem. Instrumentální kvarteto Blue Shadows vzniklo při natáčení hudby k televiznímu seriálu Modré stíny. Kapela složená z hudebníků pocházejících z různých žánrů a oblastí vydala v roce 2016 debutové eponymní album *Blue Shadows* a koncertuje velmi sporadicky.

Skupina Jednofázové kvasenie (též známa jako JFQ alebo 1FQ) vznikla jako jakási podskupina v rámci folkového písničkářského sdružení Slnovrat. Zpočátku, to znamená od roku 1982, ji tvořila dvojice Dušan Valúch a Karol Svozil, později - přibližně v roce 1985 - se k nim natrvalo připojil třetí člen Slnovratu, Miloš Janoušek. V hudbě skupiny Jednofázové kvasenie sa míchá folk s rockom, jazz s vážnou hudbou, country s lidovou a naopak – lidová s country, vážná hudba s jazzem, rock s folkem a naopak...

Ondřej Konrád & Gumbo je česká jazzová kapela. Zpívající hráč na foukací harmoniku Ondřej Konrád, působící na scéně víc než tři dekády a výteční instrumentalisté mladší generace, prošlí jazzovými školami vytvořili ze směsice jazzu, rocku, blues, funky, folku i závanů šansonu jedinečný styl. Jméno skupiny Gumbo je coby synonymum pro pestrost a mísení odvozeno z gastronomie z New Orleans – jde o hutnou polévku s množstvím různých přísad a ingrediencí. Konrádovo Gumbo produkuje na studiovém debutu podobně bohatý mix žánrů. Přičemž vše drží pohromadě jednotným výrazem.

Trio kytaristy Davida Dorůžky, flétnisty a zpěváka Roberta Fischmanna a hráče na bicí nástroje a perkuse Martina Nováka vzniklo na sklonku roku 2020 s cílem tvořit novou hudbu na pomezí world music a jazzové improvizace, která by rozvíjela hudební tradice různých regionů Evropy i Blízkého Východu. Své debutové album nazvané *Gilgul* (hebrejské slovo pro „koloběh“ nebo „cyklus“) vydala formace v září 2023 u vydavatelství Animal Music. CD obdrželo cenu Anděl v kategorii Jazz, stalo se vítězem ankety Česká jazzová sklizeň Českého Rozhlasu, ocitlo se na 7. místě v žebříčku World Music Charts Europe a bylo též nominováno na cenu Deutschen Schallplattenkritik. Server jazzport.cz napsal, že *„při koncentrovaném poslechu lze cítit, že hudba proniká do srdce. A že tryská ze srdce…“* a ohodnotil desku pěti hvězdičkami. Pro hudbu tria je příznačné originální pojetí a zvuk, což podporuje také nezvyklá instrumentace nebo uvolněná práce s autorským i tradičním materiálem. Snadno se tedy přihodí, že tradiční chasidské nápěvy vystřídají metalcorové pasáže a melodie ze středověkého Španělska lze uslyšet bok po boku s inspiracemi newyorskou downtown scénou.