Božské Soaré je ambientní elektroakustické duo, které posluchače bere na mystickou cestu po harmonických a hlubokých zvukových krajinách. Tvorba projektu Božské Soaré balancuje mezi akustickou a elektronickou estetikou. Středobodem jejich setupu je takzvaná „kabelová příšera“ – modulární syntezátor, který udává pulz živých vystoupení. Klavír prochází analogovým processingem a občas i preparací, doplňuje ho ručně vyrobený mechanický nástroj s dřevěnou konstrukcí, jenž přidává rytmické a rezonující vrstvy. Výsledkem jsou skladby, které přecházejí od jemných klavírních motivů přes snové zvukové plochy až po improvizované momenty vytvářející dynamické hudební krajiny. Neméně důležitou součástí vystoupení jsou vizuály Jakuba Ťapuchy, které proměňují koncerty v komplexní audiovizuální zážitek.

Dvojice kytaristů Jakub Šimanský a Tomáš Niesner ve své tvorbě vychází z žánru zvaného americký primitivismus, který již od 70. let „pilovali“ kytaroví hráči jako John Fahey, Leo Kottke, Robbie Basho či Sandy Bull. Americký primitivismus vycházel z bluegrassové tradice amerického jihu, ale netradiční přístup k lazení, rytmice a mantrickému repetitivismu nalezl v duchovní hudbě asijského původu. Hudba indického guru a hráče na sitar Raviho Shankara se stala soundtrackem k sebepoznávání skrz psychedelické drogy pro řadu mladých američanů, pro řadu mladých muzikantů se pak stala významným inspiračním zdrojem. O pět dekád později je odkaz amerického primitivismu stále živý a Šimanský s Niesnerem patří do řady jeho následovníků. V našem prostředí ho obohacují o český country folkový romantismus. Niesner se Šimanským společně vyrostli v hlučné přerovské kapele UNNA, která podobně jako jejich aktuální tvorba, sršela nadšeneckým přístupem a čerpala jak z devadesátkového noise rocku, tak soudobého alternativního metalu. Svůj kultovní status kapela završila vydáním rozlučkové desky a sérií důrazných finálních koncertů. Zatímco Niesner se kytary držel už v UNNA, Šimanský v kapele odklepával rytmus a hru na kytaru si osvojoval v dobách existenčního tápání, kdy prakticky žil v místnosti své přerovské zkušebny. Tam neúnavně, občas i 10 hodin denně cvičil a piloval svou hru po vzoru Johna Faheyho. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat a Šimanského první deska, kazeta *Face to Face to Against American Primitivism in Eastern Europe vol. I* vzbudila ohlas na české i zahraniční scéně. Na té domácí ke všemu umocněné výraznými a neúnavnými koncerty. Po desítkách trubadůrských výjezdech po všech koutech republiky si k sobě Šimanský přivolal bývalého partnera z UNNA Niesnera a společně začali připravovat materiál napsaný pro dvě kytary. Po jejich prvním koncertu, který proběhl v přítmí odsvěceného vernéřovického Soulkostela v létě 2018 se dvojice odebrala do domácího studia Davida Zemana (z kapely Kalle), kde nahrála osm skladeb na debutové album *Tance neznámé*.