Pěvecký sbor ČVUT je uměleckým sdružením nejen studentů a absolventů ČVUT, ale především nadšenců pro sborový zpěv. Smíšený pěvecký sbor ČVUT je uměleckým sdružením s tradicí sahající až k roku 1949. Přestože jde o amatérský sbor, vystřídalo se během historie ve vedení sboru mnoho vynikajících profesionálních hudebníků. V současné době má sdružení přes sedmdesát členů. Kromě studentů, absolventů a profesorů ČVUT jsou v jeho řadách i další zájemci o sborový zpěv nejrůznějších povolání. Repertoár sboru zahrnuje vážnou hudbu od 17. století až do současnosti, přičemž zvláštní pozornost je věnována hudbě českých autorů. Mimo to se ale sbor nebrání i jiným hudebním žánrům, ať už se jedná o úpravy lidových písní, spirituály, či sborové aranže rockové, nebo populární hudby. Pěvecký sbor ČVUT pravidelně vystupuje na koncertech a hudebních festivalech jak v ČR, tak i v zahraničí. Kromě vlastních sborových koncertů sdružení umělecky spolupracuje s mnoha vynikajícími sólisty a hudebními tělesy (např. se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, Severočeskou filharmonií Teplice, Hudbou Hradní stráže a Policie ČR, Chamartín symphony orchestra Madrid ad…). Sbor již několikrát natáčel pro Českou televizi a je pravidelně zván Kanceláří prezidenta republiky k uměleckému vystupování při slavnostních příležitostech a výročích ČR. Mezi poslední úspěchy sboru patří provedení Requiem G. Verdiho ve Smetanově síni Obecního domu a v Katedrále sv. Víta v Praze. Kromě radosti z provozování hudby a přátelské atmosféry nabízí sbor svým členům i bezplatnou pěveckou výchovu pod vedením profesionálních hlasových poradců. Sbormistrem je Jan Steyer.

Muzika Rozmarýn z Prahy se věnuje interpretaci české lidové hudby již od roku 1996. Vznikla v roce 1996 z popudu významného folkloristy Miloslava Rychty, který se jí ujal jako mentor a první umělecký vedoucí. Jeho osobité úpravy lidových písní a tanců také od počátku tvořily kostru repertoáru kapely. V průběhu let k nim přibyly i neotřelé aranže dalších autorů, především Karla Krasnického, Zdeňka Lukáše, Jaroslava Krčka a v neposlední řadě i současného vedoucího, houslisty Vojtěcha Mahelky. Téměř po celou dobu své existence muzika úzce spolupracuje s taneční složkou renomovaného Souboru písní a tanců Josefa Vycpálka. S úspěchem se představila na mnoha koncertech a festivalech doma i v zahraničí (v řadě evropských zemí, v USA, Mexiku či Japonsku). Kapela také již mnoho let rozvíjí tradici adventních koncertů, na nichž kromě známých lidových koled prezentuje i písně ze starých kancionálů, pastorely a tzv. českou kantorskou hudbu. Zajímavým počinem v tomto směru je společný projekt Rozmarýnu a tanečního souboru Vycpálkovců nazvaný *Tajemství Vánoc*, který se každoročně koná v Českém muzeu hudby. Před několika lety muzika také navázala úspěšnou spolupráci s Pěveckým sborem ČVUT. Předvánoční koncerty těchto dvou těles v Betlémské kapli či na zbraslavském zámku se již také pomalu stávají tradicí.

Pražský pěvecký sbor Smetana v lednu 2009 oslavil své stoleté jubileum. Jedná se o výhradně mužský sbor, zpívají skladby zejména od Bedřicha Smetany, Leoše Janáčka, Antonína Dvořáka či Bohuslava Foerstra.

Symfonický orchestr Uměleckého sdružení ČVUT nyní hraje pod taktovkou dirigenta Maxmiliána Pilmaiera. Členy orchestru jsou studenti, učitelé, absolventi ČVUT i lidé jiných oborů, kteří mají rádi vážnou hudbu a rádi se pustí do nastudování jakéhokoliv orchestrálního repertoáru. Orchestr má za dobu své činnosti v rámci Uměleckého sdružení ČVUT za sebou úspěšná koncertní turné po Španělsku, Itálii, Německu. Spolupracují s pěveckým sborem ČVUT, Orquesta Sinfónica Chamartín Madrid, Kühnovým pěveckým sborem, Pražským Hlaholem a mnoha profesionálními sólisty. V této koncertní sezóně jsme nastudovali např. Beethovenův klavírní koncert č. 5, Dvořákovo *Te Deum*, Smetanovu *Českou píseň*, Mendelssonovy *Hebridy*.

Sopranistka Jana Bínová-Koucká je absolventka pražské AMU a holandské Akademie pro starou hudbu. Působí jako sólistka souboru Hofmusici, nahrává pro ČRo i pro ČT, koncertuje v Česku i v zahraničí.

Edita Adlerová je česká zpěvačka.

Josef Kovačič je český operní pěvec. Pochází z Liberce, s nímž jsou spojeny i jeho pěvecké počátky v Severáčku a gymnaziálním Cum decore. Opernímu zpěvu se začal věnovat v šestnácti letech na liberecké ZUŠ, a rovněž soukromě, zvláště u Svatavy Šubrtové. Ve studiích dále pokračoval na Pražské konzervatoři pod vedením Jiřího Kubíka a na Hudební akademii múzických umění v Praze pod vedením Martina Bárty. V létě 2015 debutoval na profesionální scéně v roli Hermanna (*Hoffmannovy povídky*) na prestižním hudebním festivalu *Bregenz*. V dalších letech účinkoval např. jako Hádes a Pluto v historicky poučeném nastudování Monteverdiho *Orfea* na plzeňském jevišti, či jako Beneš v Smetanově *Daliborovi* v Českých Budějovicích. Je laureátem řady tuzemských cen a věnuje se koncertní činnosti po ČR, Německu, Itálii a Španělsku a spolupracuje s tělesy jako je Severočeská filharmonie Teplice, či Podkrkonošský symfonický orchestr. Od roku 2019 je kmenovým sólistou Divadla F. X. Šaldy.

Václav Barth je český tenorista. Studoval zpěv na Konzervatoři Plzeň a na Hudební fakultě JAMU v Brně.

Marie Pochopová je česká varhanistka. Mimo jiné se věnuje interpretaci staré hudby a studiu cembala. Při studiu na Gymnáziu v Mariánských Lázních začala navštěvovat ZUŠ Fryderika Chopina, kde studovala klavír, cembalo a varhany. V roce 2007 byla přijata na Pražskou konzervatoř do varhanní třídy prof. Jana Kalfuse. Nyní je studentkou HAMU u prof. Josefa Popelky. Absolvovala řadu interpretačních kurzů, např. kurzy Lea van Doeselaara, Ludgera Lohmanna, Arvida Gasta, Christopha Bosserta, Edoarda Bellottiho, Tobiase Lidnera, Václava Lukse, Helmuta Frankeho, Stefana Baiera aj. Mimo jiné se věnuje interpretaci staré hudby a studiu cembala ve třídě Moniky Knoblochové na HAMU. V roce 2011 získala druhou cenu na soutěži Bachův varhanní podzim v Brně. Spolupracuje s řadou sólistů, se sbory (Pražský katedrální sbor, Smíšený sbor ČVUT) a s orchestry (např. Česká filharmonie, Olomoucká filharmonie).