V únoru roku 2011 se otřásl hudební svět. Na udílení cen Grammy se stalo něco naprosto nečekaného – jazzová kontrabasistka, zpěvačka a skladatelka Esperanza Spalding zvítězila v kategorii *Nejlepší nový umělec roku.* Porazila přitom mainstreamové favority jako Justina Biebera, Draka, Florence & the Machine nebo Mumford & Sons. Média hovořila o „šokujícím překvapení“, které jí zajistilo postavení první jazzové umělkyně, jež kdy tuto prestižní cenu získala. Tento moment nebyl jen osobním triumfem – byl zároveň okamžikem, který po mnoha letech (a bohužel na dlouhou dobu naposledy) vystavil moderní jazz do popových světel ramp a donutil i tu nejširší veřejnost klást otázku: *„Cože, jaká Esperanza?“* Pro Esperanzu Spalding měla cena samozřejmě i praktický dopad – její tehdy aktuální album *Chamber Music Society* se okamžitě dostalo do mainstreamových hitparád a obratem z ní udělalo globálně nejprodávanější umělkyni v oblasti současného jazzu. Přitom v té době nebyla na scéně žádným nováčkem – měla za sebou mimo jiné vystoupení v Bílém domě na pozvání prezidenta Baracka Obamy i na ceremoniálu Nobelovy ceny míru ve Stockholmu. Esperanza Spalding pochází z Portlandu v Oregonu a byla tím, čemu se říkává zázračné dítě. Už odmalička se pomocí vlastního sluchu naučila základy hry na piano, kytaru, hoboj i klarinet, nejdále to dotáhla – v oboru klasické hudby – na housle. Na střední škole však pro sebe objevila kontrabas, který ji zcela uchvátil. Během několika měsíců už hrála po místních klubech a propojovala pop, rock, hip hop a především jazz. Její talent byl natolik mimořádný, že krátce po absolvování prestižní Berklee College of Music v Bostonu se ve svých pouhých dvaceti letech stala jednou z nejmladších pedagožek v historii školy. Ve své tvorbě, s níž debutovala v roce 2006 albem *Junjo*, propojuje osobitým způsobem jazz, fusion, neo soul, R&B, bossa novu a latinský jazz. Kritici obdivují zejména její propojení zpěvu s hrou na nástroj – kombinace tak výrazného projevu v obou rovinách je už z principu na hudební scéně velmi výjimečná. Tato technická preciznost a schopnost plynule přecházet mezi žánry jí otevřely dveře ke spolupráci s hvězdami jako Prince, Herbie Hancock, Stevie Wonder nebo Wayne Shorter. Po komerčním průlomu, který zpečetila vítězstvím ceny Grammy za album *Radio Music Society* v roce 2012, natočila ještě několik alb, jež její pozici jazzově-mainstreamové umělkyně číslo jedna potvrdila – až se v roce 2018 začala odklánět od konvenčního formátu jazzového alba ve prospěch koncepčních projektů. Na albu *12 Little Spells* například složila cyklus písní, z nichž každá tematicky odpovídala jedné části lidského těla. Za toto experimentální album získala další cenu Grammy. Stejného uznání se dočkal i následující titul *Songwrights Apothecary Lab* z roku 2021, na jehož přípravě spolupracovala kromě hudebníků také s odborníky z oblastí neurologie, hudební terapie, psychologie či etnomuzikologie. Tento „covidový“ projekt měl pomáhat se zvládáním chaosu, agrese a pocitu osamělosti. Zatím poslední tituly v diskografii Esperanzy Spalding se ze standardní řady vymykají: v roce 2023 vyšlo živé album natočené společně s významným pianistou Fredem Herschem, a v roce 2024 si splnila sen společným albem se svým dávným idolem – brazilským zpěvákem a multiinstrumentalistou Miltonem Nascimentem. Do Brna přijede Esperanza Spalding jako patrně nejvýznamnější současná jazzová osobnost střední generace. Má za sebou mimořádně bohatou kariéru – a neméně zajímavá nepochybně bude i její budoucnost.